( 1967 - 1975 )
Automobil s karosérií typu kombi slouží k přepravě osob nebo k přepravě osob a nákladu. V prvém příkladě se v něm může přepravovat pět osob, avšak bez nákladu, v druhém případě se mohou přepravovat čtyři osoby a náklad o hmotnosti do 120 kg nebo dvě osoby a náklad o hmotnosti do 260 kg.
U tohoto typu vozu jsou použita kratší péra než u základního
typu 412 a pneumatiky o větší únosnosti. Zadní sedadlo karosérie typu kombi je
speciální, s polštářem, který lze sklopit vpřed a opěradlem, které se sklopí za
polštář do vodorovné ( převrácené ) polohy, čímž se zvětší plocha zavazadlového
prostoru. Pod odklopnou podlahou tohoto prostoru je vodorovně uloženo náhradní
kolo a vedle něho je místo na zvedák a hustilku k huštění pneumatik. Brašny s
nářadím je možno ukládat buď v zavazadlovém prostoru nebo pod polštářem zadního
sedadla. U vozů do roku výroby 1972 se dveře pro přístup do zavazadlového
prostoru skládaly ze dvou polovin, kdy horní prosklená část se otevírá směrem
dovrchu a spodní dolů. Po této modernizaci pro přístup do zavazadlového prostoru
slouží jen jedny jednokřídlé dveře s oknem, opatřené rukojetí se zámkem. Dveře
jsou zavěšeny v závěsech na horní hraně zadního dílu karosérie a otvírají se
směrem vzhůru. V otevřené poloze se dveře udržují vzpěrou, jejíž jeden konec je
kloubově připojen ke dveřím a druhý zapadá do lůžka v otvoru zadního dílu
karosérie. Jsou-li dveře zavřeny, zachytí se vzpěra do držáku na jejich vnitřní
straně. Na čelní ploše vnitřku dveří jsou upevněny pryžové kolíky, zapadající
při zavírání dveří do lůžek v otvoru zadního dílu karosérie. V přední části vozu
zaujmou dva hlavní světlomety a lesklá chromová maska chladiče se svislým
žebrováním. Během výroby se objevil i model s čtveřicí světlometů určený
převážně na export do západních zemí.
V prosinci roku 1969 byl vůz
modernizován, přední kulatá světla vystřídaly modernější hranatější světlomety
vyráběné v Německé demokratické republice, jiná byla i maska chladiče, nové jsou
taktéž zadní skupinové svítilny se zpětnými světlomety, zadní blikače a
postranní parkovací svítilny na zadních sloupcích. Takto modernizovaný model se
označoval jako Moskvič 427IE a vyráběl se až do roku 1975, kdy byl vystřídán
modernějším novým typem s označením Moskvič 2137. Nesmíme opomenout zmínit, že
se tyto vozy Moskvič 427 zúčastnily v roce 1970 velkého maratónu s názvem Rallye
Londýn - Mexiko, zde působily jako servisní vozy pro závodní tým. Po celou dobu
vozily servisní vybavení a náhradní díly pro závodní vozy a společně s nimi
absolvovali celou délku maratónu.
Pod kapotou se nacházel čtyřválcový, čtyřdobý benzínový řadový motor OHC o objemu 1478 cm3 s kapalinovým chlazením s dvoukomorovým karburátorem K-126N. Motor dává výkon 75 koní (55,2 kW) při 5800 ot./min. a dosahoval maximální rychlosti 130 km/h. Převodovka je mechanická, čtyřstupňová se synchronizací všech převodových stupňů, převodový poměr 4,55. Konstrukční řešení podvozku je totožné se základním modelem. Přední kola jsou nezávisle zavěšena na lichoběžníkových závěsech s vinutými pružinami, teleskopickými tlumiči a tyčovým torzním stabilizátorem. Zadní hnací nápravu mostového typu upevňují a vedou dvě osmilistová půleliptická a podélně uložená péra a šikmo umístěné teleskopické tlumiče. Brzdy byly jednookruhové s posilovačem brzdného účinku a na všech čtyřech kolech bubnového typu.
Foto sériových vozů: