Moskvič - 433
Moskvič - 434

( 1966 - 1975 )
( 1967 - 1975 )

Automobily s dodávkovou karosérií typu furgon sloužily k přepravě řidiče, spolujezdce a nákladu. Oba tyto dvoumístné modely vznikly na základech Moskviče 408 a liší se pouze pohonnou jednotkou.

V přední části vozu nalezneme dva hlavní světlomety a lesklou chromovou masku chladiče se svislým žebrováním. Při bočním pohledu zaujmou velké, dlouhé zadní blatníky z jednoho celistvého kusu bez jakýchkoliv náznaků zadních dveří a místo bočních oken s panely z vlněného plechu a v barvě karosérie. V zadní části dominují dveře zavazadlového prostoru skládající se ze dvou částí, kdy horní část se otevírá směrem dovrchu a spodní dolů. Po modernizaci v roce 1972 nahradily dvoudílné řešení dveří jen jedny jednokřídlové dveře s vnější zamykatelnou rukojetí. U obou variant byl místo zadního skla opět panel z vlnitého plechu, ale bylo možné na přání zákazníka tento panel nahradit i sklem tak jako u verze kombi. Zavěšení dveří a jejich jištění v otevřené poloze je stejné jako u karosérie typu kombi. Zavazadlový prostor karosérie má kovovou podlahu a je oddělen od kabiny řidiče buď celokovovou příčnou stěnou s okrouhlým okénkem, nebo v pozdějších letech poloviční stěnou bez horní části. V tomto případě má střecha průběžnou výplň a v kabině řidiče je umístěno vnitřní zpětné zrcátko. Náhradní kolo je umístěno mezi opěradlem pravého předního sedadla a příčnou stěnou, prostor za opěradlem levého sedadla lze využít k uložení nářadí a příslušenství. Konstrukční řešení podvozku je totožné se základním modelem. Přední kola jsou nezávisle zavěšena na lichoběžníkových závěsech s vinutými pružinami, teleskopickými tlumiči a tyčovým torzním stabilizátorem. Zadní hnací nápravu mostového typu upevňují a vedou dvě osmilistová půleliptická a podélně uložená péra a šikmo umístěné teleskopické tlumiče. Péra tohoto vozu jsou oproti sedanu i kombi vypočtena na větší zatížení, jsou sice stejně dlouhá jako u vozu Moskvič 426 a 427, ale liší se rozměry listů a způsobem zavěšení zadního konce pomocí závitového pouzdra a čepu místo pryžového pouzdra a čepu.

Brzdy jsou jednookruhové, na všech čtyřech kolech bubnového typu, navíc u modelu 434 dovybavena posilovačem brzdného účinku. Kola obou automobilů jsou rovněž opatřena pneumatikami o větší únosnosti. Při jízdě po vozovkách s rovným a hladkým povrchem byla nosnost přepravovaného nákladu až 400 kg, na všech ostatních vozovkách byla doporučená hmotnost přepravovaného nákladu snížena na 250 kg. V prosinci roku 1969 byly oba modely modernizovány, přední kulatá světla vystřídaly modernější hranatější světlomety vyráběné v Německé demokratické republice, jiná byla i maska chladiče, nové jsou taktéž zadní skupinové svítilny se zpětnými světlomety, zadní blikače a postranní parkovací svítilny na zadních sloupcích. Takto modernizovaný model se označoval jako Moskvič 433IE a 434IE a vyráběly se oba až do roku 1975, kdy je vystřídaly nové modernější modely s označením Moskvič 2733 a 2734.

Pod kapotou 433 se nacházel čtyřválcový, čtyřdobý benzínový řadový motor OHV o objemu 1358 cm³ s kapalinovým chlazením s dvoukomorovým karburátorem K-126P a olejovým vzduchovým filtrem. Motor dával výkon 50 koní (36,8 kW) při 4750 ot./min. a dosahoval maximální rychlosti 110 km/h.
Pod kapotou 434 se nacházel čtyřválcový, čtyřdobý benzínový řadový motor OHC o objemu 1478 cm³ s kapalinovým chlazením s dvoukomorovým karburátorem K-126N. Motor dával výkon 75 koní (55,2 kW) při 5800 ot./min. a dosahoval maximální rychlosti 115 km/h. Převodovka u obou modelů byla mechanická, čtyřstupňová se synchronizací 2. až 4. stupně, převodový poměr 4,55.
Oba modely se dovážely k nám do Československa, kde je ve velké míře využívaly Spoje ( tehdejší Pošta ).

Fotogalerie vozů: